Pro úspěch je inteligence přirozeně důležitá, ale věděli jste, že kromě IQ může náš úspěch či neúspěch ve velké míře ovlivnit také tzv. EQ?

Téma emoční inteligence jako první zpopularizoval americký psycholog Daniel Goleman. Co přesně si pod tímto pojmem představit? Jedná se o schopnost chápat jak své vlastní pocity, tak také pocity druhých a poté skrze vědomé zacházení s emocemi dosahovat požadovaných cílů. Goleman uvádí, že to, co odlišuje průměrné leadery od nejlepších leaderů, je právě emoční inteligence, a to až v 90 % případů. Emoční stránka pracovních vztahů by tedy rozhodně neměla být přehlížena a podceňována.

Spousta lidí si neuvědomuje odpovědnost za své vlastní emoce. Neučí se s nimi zacházet a berou je mylně jako něco daného a neovlivnitelného. Práce s pocity stojí na několika základních bodech. Základem je vlastní emoce včas a správně rozpoznat. Uvědomit si přítomnost emocí přesně ve chvíli, kdy je prožíváme a domýšlet možné dopady na nás, naše spolupracovníky i naše společné projekty. Schopnost odhalit včas původ emocí poskytuje významnou výhodu při snaze je řídit. 

Pokud své pocity správně identifikujete, následuje fáze seberegulace. Problémy s time managementem má čas od času každý z nás. Naplánujeme si, jak efektivně využít svůj čas během dne, co chceme udělat a zařídit, a pak svůj plán nejsme schopni dodržet. Uvědomit si, proč se to děje, ovládnout disturbanční faktory a tendence k prokrastinaci, je důležitou součásti seberegulace především v pracovním životě. Cílem je nedopustit, aby nad námi naše emoce převzaly kontrolu a úplně nás ovládly. Když pocity vytěsní schopnost racionálně přemýšlet, rapidně se snižuje šance, že bude při jednání dosaženo efektivního řešení.

Nejen naše vlastní pocity jsou důležité. Naučit se vnímat a správně chápat pocity ostatních lidí, je stěžejním bodem k úspěšné komunikaci. Emočně inteligentní lidé jsou schopni se vcítit do druhého a dívat se na události jeho očima. Empatie a správný odhad psychického i fyzického rozpoložení osob, se kterými jsme v kontaktu, snižuje možnost nedorozumění a vzniku zbytečných konfliktů a zároveň otevírá cestu ke zlepšení výsledků týmové práce.

Poslední důležitou komponentou emoční inteligence jsou sociální dovednosti, které nám umožňují jednodušší navazování kontaktů s novými lidmi a udržování a rozvíjení současných vztahů. Že potřebné sociální dovednosti nemáte? Nevadí, můžete je rozvíjet v rámci procesu sociálního učení.

IQ poskytuje pracovníkům konkurenční výhodu a pomáhá jim stoupat v pomyslném kariérním žebříčku. Ale čím výše se nachází, a čím větší týmy pracovníků tito lidé vedou, tím více je potřeba, aby IQ bylo doplňováno i EQ. Můžete se dostat daleko i bez výraznější emoční inteligence, ale pravděpodobně pak spadnete do kategorie průměrných leaderů a budete zastíněni (časem možná i nahrazeni) těmi lepšími – leadery s rozvinutou emoční inteligencí.